Kap, kap, kap,... kap, kap,...

Čekám na instalatéra. V 8:30 nás měl přijít zbavit nesnesitelného kap, kap mučení v podobě půlvteřinového intervalu kapající vody v kuchyni. Kap, kap, kap. Snažili jsme se vyměnit těsnění sami, ale povedlo se nám, kap, zastavit jen studenou a nikoliv teplou vodu, která byla potřeba - ať žije náš na první, kap, i druhý, kap, kap, pohled plně funkční byteček. Kap, kap, kap. Je 9:50, instalatér nikde. Že by ho tak vykolejilo venkovní bílo, až na nás zapomněl? Kap. Nebo je to prostě jen průměrný maďarský instalatér, který, kap, jak nám mnozí, kap, říkají, snad ani nemůže přijít v nahlášený čas?
No nic, kap, kap, čekám na instalatéra. O co, kap, že přijde zrovna ve chvíli, kdy budu muset vyběhnout se Sárgou ven. A to ani nemluvím o tom, kap, kap, že bych, kap, potřebovala skočit do servisu s přehřívajícím se, kap, notebookem, jehož větrák si prostě přestal, kap, kap, větrat. Kap. Netroufnu si odejít, další kapající mučení už bych nevydržela, navíc to od včerejška kape, kap, kap, kap, tak, že tím naplníme velký hrnec za tři hodiny. Kap, kap, kape to ke mně i přes dvoje zavřené dveře.
Doufám, že přijde.