Semlelo se to rychle, ani jsem o tom nestihla moc přemýšlet. Nejprve psala Eszter, že předala můj mail kvůli nějakému článku. Její bratr Áron se ozval hned v zápětí, že chce rozhovor o tom, jak se žije cizincům v Budapešti a na kterém z mých oblíbených míst že se chci sejít, abychom tam mohli udělat nějaké fotky... Wow, říkala jsem si, tak to asi bude opravdový a nefalšovaný rozhovor s opravdovým a nefalšovaným novinářem! A hned druhý den po škole jsem cupkala pod Gellert, lehce nervózní, pořádně zvědavá.
A pak jsme povídali a povídali, co vymezený čas dovolil, způsobem trochu legračním pro ty, kteří by nás poslouchali: otázky v maďarštině, odpovědi česky s dodatky ve slovenštině a s následným tlumočením zpět do maďarštiny. To je tak, když má pan reportér slovensko-maďarskou přítelkyni. Já se díky tomu nemusela omezovat na jednoduché odpovědi a naopak si mohla užívat ty drobné okamžiky, když mi přišlo samozřejmé na maďarskou otázku začít odpovídat maďarsky. Tak uvidíme, co z toho bude. Jelikož jde o článek do maďarské obdoby autobusového časopisu Žlutý, nepředpokládám, že by mě po jeho vyjití začali zdravit lidé na ulici. Ale třeba by mi Orangeways mohly dát lístek do Prahy zdarma :)
A pak jsme povídali a povídali, co vymezený čas dovolil, způsobem trochu legračním pro ty, kteří by nás poslouchali: otázky v maďarštině, odpovědi česky s dodatky ve slovenštině a s následným tlumočením zpět do maďarštiny. To je tak, když má pan reportér slovensko-maďarskou přítelkyni. Já se díky tomu nemusela omezovat na jednoduché odpovědi a naopak si mohla užívat ty drobné okamžiky, když mi přišlo samozřejmé na maďarskou otázku začít odpovídat maďarsky. Tak uvidíme, co z toho bude. Jelikož jde o článek do maďarské obdoby autobusového časopisu Žlutý, nepředpokládám, že by mě po jeho vyjití začali zdravit lidé na ulici. Ale třeba by mi Orangeways mohly dát lístek do Prahy zdarma :)
Příspěvky
