Komu věřit?

Tak já už teda opravdu nevím. Už nějakou dobu se snažím najít mezi českými politiky někoho, na koho bych se mohla spolehnout a vždycky, když už už někoho takového mám, bum bác a rozšlapají mi bábovičky i s lopatičkou. Tak třeba Cyril. Takový zásadový a férový člověk, myslela bych. No a pak ta aféra se socialistama a odmítnutou rezignací... tak já nevím co si myslet. Třeba to i tak bylo zásadové. Mám ale pochybnosti.

A teď můj oblíbenec V. Mlynář. Taky by chtěli, abych jeho jméno zašlapala do země a třikrát plivla. No ale já se tentokrát nedám. Jako poctivá čtenářka Respektu si budu myslet, že i s těma pěti lety jen to jen nějaká další habaďůra. Nebo že by u nás v zemi byli skutečně nepostihnutelní všichni tuneláři a korupčníci a schytali to ti, kteří udělali a po zjištění ihned napravili chybu? Tuhle kauzu si každopádně hodlám dosledovat do konce, dokud mi ještě zbývá trocha víry. Protože jinak bych si musela myslet, že opravdu není komu věřit. Naděje umírá poslední. No a kdyžtak mi zbývá ještě Mejstřík, Schwarzenberg,... Snad nebudu muset do budoucna svůj i tak krátký seznam příliš zužovat.