Rozhovor první, s kolejbabou:
- Víte, ještě mám jeden problém. Vždycky, když spláchneme wc a pak ho nějakou dobu nepoužíváme, tak se do něj pak jaksi vrátí, no, víte co myslím.
- No ano, s tím se nedá nic dělat, tak to vždycky bylo, prostě máte propojené trubky s vedlejším pokojem, musíte často splachovat.
- Takže vždycky když tam na víkend nebudeme, ... ?- Bohužel ano.
Rozhovor druhý, cizinec na imigračním úřadě a security guard:
- Dobrý den, dostanu tu formulář k nahlášení pobytu? (krásně anglicky)
- Co potřebujete? Rozumíte mu? (maďarsky)
- Formulář k nahlášení pobytu. (krásně anglicky)
- Co potřebuje? ... Formulář k nahlášení pobytu? Aha. A má pořadové číslo? (maďarsky)
- To je jenom pro kamaráda, chci jenom ten formulář a zase jít. (obzvláště krásně anglicky)
- Jestli má pořadové číslo, to je hlavní. U okýnka to s ním vyřeší. (maďarsky)
- Nemůžu jenom dostat ten papír? (rezignovaně usedá a dál čeká, až na něj vyjde řada v několikahodinovém pořadníku.)
- Jakým jazykem mluvil? To byla angličtina? Tak to asi nějak špatně vyslovoval! (s výrazem "angličtině bych přeci rozuměl, no ne?")
Série třetí, byrokratická:
Ve škole:
- Tady ten papír musíte vyplnit, my vám ho pak potvrdíme a s ním půjdete na imigrační úřad.
Na úřadě:
- Ale tohle jste přeci vůbec vyplňovat nemuseli! To vám řekli ve škole? To tam nemají všech pět pohromadě?
Na úřadě u přepážky A, po 2,5 hodinách čekání:
- Ještě ale musíte přinést kopii evropské kartičky pojištěnce a doklad o tom, že máte otevřený bankovní účet.
- Ale v bance mi nechtějí otevřít účet bez kartičky od vás.
- To je blbost, tam to musí jít nějak zařídit.
Na úřadě u přepážky B, jiná osoba po stejné době čekání:
- Vy jste tu na státním stipendiu, že? Tak mi jenom sepište čestné prohlášení, že dostáváte měsíčně stipendium a že jste v jeho rámci i pojištěn a je to. (takže i tady to zdá se šlo nějak zařídit :(()
- Víte, ještě mám jeden problém. Vždycky, když spláchneme wc a pak ho nějakou dobu nepoužíváme, tak se do něj pak jaksi vrátí, no, víte co myslím.
- No ano, s tím se nedá nic dělat, tak to vždycky bylo, prostě máte propojené trubky s vedlejším pokojem, musíte často splachovat.
- Takže vždycky když tam na víkend nebudeme, ... ?- Bohužel ano.
Rozhovor druhý, cizinec na imigračním úřadě a security guard:
- Dobrý den, dostanu tu formulář k nahlášení pobytu? (krásně anglicky)
- Co potřebujete? Rozumíte mu? (maďarsky)
- Formulář k nahlášení pobytu. (krásně anglicky)
- Co potřebuje? ... Formulář k nahlášení pobytu? Aha. A má pořadové číslo? (maďarsky)
- To je jenom pro kamaráda, chci jenom ten formulář a zase jít. (obzvláště krásně anglicky)
- Jestli má pořadové číslo, to je hlavní. U okýnka to s ním vyřeší. (maďarsky)
- Nemůžu jenom dostat ten papír? (rezignovaně usedá a dál čeká, až na něj vyjde řada v několikahodinovém pořadníku.)
- Jakým jazykem mluvil? To byla angličtina? Tak to asi nějak špatně vyslovoval! (s výrazem "angličtině bych přeci rozuměl, no ne?")
Série třetí, byrokratická:
Ve škole:
- Tady ten papír musíte vyplnit, my vám ho pak potvrdíme a s ním půjdete na imigrační úřad.
Na úřadě:
- Ale tohle jste přeci vůbec vyplňovat nemuseli! To vám řekli ve škole? To tam nemají všech pět pohromadě?
Na úřadě u přepážky A, po 2,5 hodinách čekání:
- Ještě ale musíte přinést kopii evropské kartičky pojištěnce a doklad o tom, že máte otevřený bankovní účet.
- Ale v bance mi nechtějí otevřít účet bez kartičky od vás.
- To je blbost, tam to musí jít nějak zařídit.
Na úřadě u přepážky B, jiná osoba po stejné době čekání:
- Vy jste tu na státním stipendiu, že? Tak mi jenom sepište čestné prohlášení, že dostáváte měsíčně stipendium a že jste v jeho rámci i pojištěn a je to. (takže i tady to zdá se šlo nějak zařídit :(()