Dny běží a nějak zapomínáme informovat alespoň nejbližší příbuzenstvo, jak se vlastně daří. Inu, spokojeně, unaveně, maďarsky. Já mám školu jen tři dny v týdnu a zbylé dva dny na to, abych stíhala přečíst zhruba dvě maďarské knížky týdně a několik stran poesie, napsala nějakou tu esej, naučila se nově probraná slovíčka z jazykových hodin a samozřejmě přeložila další úryvek nějakého současného maďarského autora. Střet zájmu je v tom, že tyto dva dny (a večery a alespoň část víkendu) potřebuju využívat i (nebo hlavně?) na pracovní překlady, takže dohromady je z toho poměrně intenzivní zápřah. Ale lepší, než kdyby nebyl.
Miško má školu vždy dopoledne, rychlostí světla postupují v základech maďarštiny, což je dost rychle na to, aby to stíhal všechno vstřebávat a dost pomalu na to, aby byl schopen porozumět, jak je možné, že málokterý den končí tak, jak to mají napsáno v rozvrhu. Pomalu rozjíždí svou překladatelskou kariéru, včera dodělal svůj první 45 minutový pořad pro Discovery a stal se tak zasloužilým spoluživitelem rodiny :) Bohužel už téměř celé září nemá brýle, ruply mu obroučky a posléze se rozbilo i svépomocí do nich připevněné sklíčko, takže jsme museli nechat dělat obojí nové. Snad se to na druhý pokus podaří, protože první vyrobená skla mu neseděla a musel si nechat znovu změřit kukadla, aby to už napodruhé zaručeně odpovídalo. Tak alespoň jsme měli takovou malou maďarskou bojovku. Jen těžko říct, jestli jsem bobříka za dorozumění se s optikem získala nebo ne. Bobříka za dorozumění se s vlastním mužem snad nakonec ano :)
Šarinka se má asi nejlíp. Venčíme co to dá, snažíme se jí vyhledávat psí společnost, o víkendu byla každý den na pár hodin v lese, jednou na výletě s mými spolužáky, podruhé na vižlatúře, což je psí procházka, kterou místní nadšenci organizují pro maďarské vižly, tedy ohaře. Malinko jsme se poohlíželi i po nějakém cvičáku, ale vypadá to, že je to tu několikanásobně dražší než u nás, takže si to asi nebudeme moci dovolit. Tak holt bude muset cvičit jen s náma :)
Na závěr ještě jedna organizační: v tuto chvíli už je poměrně jasné, že Maďarsko až do konce našeho pobytu neopustíme, nebo rozhodně ne oba dva společně. Tedy ani na Vánoce. Cesta do ČR a zpět vlakem s psinou totiž není žádná psina, jelikož bychom pak aspoň dva měsíce museli jíst suchý brambory a Šárga oškrábaný šlupky. Takže z druhého konce: autobus do Budapešti je levný a my vás rádi uvidíme tady! Téměř kdykoliv :) (A to neplatí jen pro příbuzenstvo.)
Miško má školu vždy dopoledne, rychlostí světla postupují v základech maďarštiny, což je dost rychle na to, aby to stíhal všechno vstřebávat a dost pomalu na to, aby byl schopen porozumět, jak je možné, že málokterý den končí tak, jak to mají napsáno v rozvrhu. Pomalu rozjíždí svou překladatelskou kariéru, včera dodělal svůj první 45 minutový pořad pro Discovery a stal se tak zasloužilým spoluživitelem rodiny :) Bohužel už téměř celé září nemá brýle, ruply mu obroučky a posléze se rozbilo i svépomocí do nich připevněné sklíčko, takže jsme museli nechat dělat obojí nové. Snad se to na druhý pokus podaří, protože první vyrobená skla mu neseděla a musel si nechat znovu změřit kukadla, aby to už napodruhé zaručeně odpovídalo. Tak alespoň jsme měli takovou malou maďarskou bojovku. Jen těžko říct, jestli jsem bobříka za dorozumění se s optikem získala nebo ne. Bobříka za dorozumění se s vlastním mužem snad nakonec ano :)
Šarinka se má asi nejlíp. Venčíme co to dá, snažíme se jí vyhledávat psí společnost, o víkendu byla každý den na pár hodin v lese, jednou na výletě s mými spolužáky, podruhé na vižlatúře, což je psí procházka, kterou místní nadšenci organizují pro maďarské vižly, tedy ohaře. Malinko jsme se poohlíželi i po nějakém cvičáku, ale vypadá to, že je to tu několikanásobně dražší než u nás, takže si to asi nebudeme moci dovolit. Tak holt bude muset cvičit jen s náma :)
Na závěr ještě jedna organizační: v tuto chvíli už je poměrně jasné, že Maďarsko až do konce našeho pobytu neopustíme, nebo rozhodně ne oba dva společně. Tedy ani na Vánoce. Cesta do ČR a zpět vlakem s psinou totiž není žádná psina, jelikož bychom pak aspoň dva měsíce museli jíst suchý brambory a Šárga oškrábaný šlupky. Takže z druhého konce: autobus do Budapešti je levný a my vás rádi uvidíme tady! Téměř kdykoliv :) (A to neplatí jen pro příbuzenstvo.)
Příspěvky
