Až já dokončím tuhle školu...

...tak uspořádám óóóóóóbrovitááánskou párty!

A pak si zajdu ke kadeřnici
a odpovím na všechny odložené maily
a dojdu se někam najíst něčeho s hodně masem a hodně zeleninou
a najdu někde kousek sněhu pod běžečky
a přihlásím se na kurz něčeho úchylně praktického
a přečtu si aspoň tři maďarské knížky
a...
a...
a...

A!

Pohádka o tom, že jsem nenapravitelný loser

Bylo nebylo, žilo jedno děvče, které psalo závěrečnou práci z angličtiny. Pěkně ji konzultovalo s vedoucí práce, trochu se rozčilovalo a trápilo nad jejími připomínkami, ale nevzdalo to, a když mělo úspěšně za sebou sepsání teoretické části, sklidilo za ni nejlepší hodnocení v ročníku. Stačilo dopsat pár stran praktické části.

Kde se vzal tu se vzal, přišel bubák a nedovolil děvčeti práci v daném semestru dopsat.

Bylo nebylo, žilo jedno děvče, které dopsalo svou závěrečnou práci z angličtiny a šlo ji odevzdat na katedru. Tam se ovšem mezitím změnilo učitelské osazenstvo. Vedoucí práce se proměnila na vedoucího práce s diametrálně odlišnými požadavky a text připravený k odevzdání na shluk vykřičníků a připomínek a výzev k přepracování.

Xxxx! (sprosté slovo)

A jestli neumřela, přepracovává dodnes.

Už mám zase koho volit (a už si tím zase nejsem tak jistá)

V podstatě jsem to mohla tušit hned, jak jsem se zaradovala nad kandidaturou paní profesorky Illnerové. To víte, sympatická a vzdělaná dáma se vztahem k přírodě a ochotná tu a tam ztrácet čas třeba se skauty... u mě rozhodně vyhrála na celé čáře. A na to, že se v dnešní době rozhoduje téměř čistě mezi ODS a ČSSD si také vedla velice dobře, 18,5% hlasů nedokáže získat každý.
Volit jsem šla bezstarostně a bez přemýšlení o možných výsledcích. Že nevím co teď a vůbec nejsem na další výběr připravená jsem si uvědomila až chvíli po vyhlášení výsledků. Nu? Babo raď. Chvíli prozkoumávám na internetu potenciální kvality obou kandidátů... ovšem nakonec vítězí těžká pragmatika. Dyť nad čím vlastně dumám poté, co se mi zaoranžovělo před očima nad výsledky krajských voleb? To budu čekat, až se nám to tu natře na pomerančovo celé? Děkuju pěkně, a tu růži i balónek si nechte od cesty. Však snad ještě někdy dostanu kytku i bez vás.

(O den později jsem ještě o něco méně optimistická. Zdá se, že milý kandidát za ODS je příliš blízce napojen na nejmenovaného starostu Prahy 5, který se na mém pomyslném žebříčku politiků skví hluboko pod příčkou "poměrně důvěryhodná osoba". Tak snad abych popřela veškeré své zásady a nešla raději volit vůbec?)

Pár slov bez ladu a skladu v diplomkovém oparu

Dny běží a po jednom brzkém vstávání za druhým se převalí víkend a je to tu zas. Být denně v půl osmé v práci nebo na přednášce má své výhody, ale člověk to dost jinak vidí v plném rozjezdu v deset dopoledne a jinak s hrůzou, že ještě musí dělat přípravy v deset večer. Nu co, hlavně když se v tom všem najde dost času na povinné dvě stránky DP denně. Měla to být původně jedna a deset za týden, ale přimíchalo se do toho dodělávání závěrečné práce z angličtiny a tu něco, tam něco, a hned je potřeba víc zabrat. A někdy to jde, a někdy to nejde... Tak pomalu rozmýšlím, kdy bude na čase vzít si první týden intenzivní psací dovolené. Nebo bude stačit zrušit na listopad večerní hodiny?

Tak či onak, čím hlouběji se nořím do jednotlivých článků a kapitol, tím více se ve mně probouzí má lehce uklimbaná pedagogická dušička. Někdy si už nepřipadám moc normální. No povězte, znáte hodně lidí, kteří by se rozplývali nad čtením Národního programu rozvoje vzdělávání?

No jo. Jenže ideály se člověk nenakrmí. Asi si to, milé reformující se školství, budeš muset opravdu užívat beze mě. A já ti budu jen tklivě z dálky přizvukovat.

Výkřik

Žlutý pes dneska sežral půlku obsahu odpadkového koše a tu druhou systematicky rozptýlil po celém bytě společně s kousíčky houbiček na nádobí, baterkou, sešívačkou, košíkem na ovoce, propiskou a dalšími věcmi, které původně taky vypadaly, že jsou uklizeny dostatečně daleko. A aby to tu nesmrdělo málo a vůbec to tu nebylo celé takové sterilní, než stihnul obsah žaludku pořádně natrávit, skočil se ještě rychle podívat na světlo Boží.
K zulíbání.