S časem o závod

Času narostla křídla a sviští si to světem o sto šest. Za posledních 14 dní jsem se s ním dvakrát proletěla do Prahy a zpět, vždycky se musela cestou strašně učit a s radostí si místo toho povídala anglicky, maďarsky i česko-bosensky. Napsala jsem dvě písemky, zaperlila jedním referátem, odvedla jednu poradu a uvařila pár polévek. Příjemně jsem si popovídala se spoustou lidí a s ještě větší spoustou jsme to nakonec nestihli. Poslouchala jsem novou Radůzu, strávila večer na podpatcích (a ráno s namoženýma nohama), fotila se ve světle záchodové zářivky, místo "ekoteroristických" přednášek štěbetala na chodbě a dokonce jsem i kulturovala: premiéra Claudia a Gertrudy v Celetné byla povedená, i když mi chvilku trvalo dostat se do děje. (A pak, než se člověk nadál, už skoro začínal Hamlet - měla bych si na něj také někam zajít, bude o to zajímavější, když už vím, co probíhalo "před ním".)
Jo, a ještě jsem se stihla nechat ostříhat.
Tak jen čekám, kdy si konečně najdu čas na ten Advent.