Tak a je to. "Váš účet bude za 72 hodin smazán" sděluje mi obrazovka a já si mohu jedině oddechnout. Po téměř měsíci každodenního "semtamkliknutí" jsem si včera při usínání uvědomila, že už dál nechci vstávat s myšlenkou, že musím rychle zkontrolovat, kolik mi přes noc přibylo obilí a zda mě nikdo neokradl. A pak znovu po škole, a mezi odpoledními hodinami, a po večeři... Ne, děkuji.
O Travian jsem poprvé zavadila před půl rokem právě v Budě. J. byl už tenkrát vášnivým hráčem a já se vždy jen pousmála, když si běžel "kliknout". O několik měsíců později, ani nevím jak mě to zrovna napadlo, jsem si hru našla, že se podívám, co je to vlastně zač. Že v Travianu nejde o to "zjistit jak a pak rychle vyhrát" mě zprvu rozladilo, nicméně nenechala jsem se odradit. A kolotoč se dal do pohybu. "Vždyť je to jen pár minut denně", říkala jsem si později, "prostě jen jednou za pár hodin kliknu, tak jako tak bych u počítače nad něčím seděla...".
Nu, dost bolo. Uvědomila jsem si, že se mi tahle "jen hra" vloupala do života víc, než bych chtěla. Není nic jednoduššího, než se jí zase rychle zbavit.
O Travian jsem poprvé zavadila před půl rokem právě v Budě. J. byl už tenkrát vášnivým hráčem a já se vždy jen pousmála, když si běžel "kliknout". O několik měsíců později, ani nevím jak mě to zrovna napadlo, jsem si hru našla, že se podívám, co je to vlastně zač. Že v Travianu nejde o to "zjistit jak a pak rychle vyhrát" mě zprvu rozladilo, nicméně nenechala jsem se odradit. A kolotoč se dal do pohybu. "Vždyť je to jen pár minut denně", říkala jsem si později, "prostě jen jednou za pár hodin kliknu, tak jako tak bych u počítače nad něčím seděla...".
Nu, dost bolo. Uvědomila jsem si, že se mi tahle "jen hra" vloupala do života víc, než bych chtěla. Není nic jednoduššího, než se jí zase rychle zbavit.