Na začátku každého semináře se představujeme. Kdo jsme, odkud jsme, jak dlouho a proč se učíme maďarsky... už ty věty nesnáším. Čím častěji je říkám, tím větší chyby v nich dělám. Jen někdy, když se zapomenu soustředit, vypadne ze mě o pár slov více než bych čekala, ani nevím, kde se v té hlavě tak najednou vezmou a většinou (možná naštěstí) si pak ani moc nepamatuju, co a jak jsem to vlastně řekla. Na třetí den výuky docela úspěch.
Od pondělka do čtvrtka mám každé dopoledne 4 hodiny jazyka. Jsem ve skupině mírně-středně pokročilých spolu s Polkama, Chorvatama a jedním Finem. Překvapuju se a docela i mluvím, i když tedy se strašnýma chybama. Ale o to zatím tolik nejde, spíš mám radost, že jsem se ještě nedostala do své obvyklé slepé uličky, kdy nevykoktám ani slovo a k pláči není daleko. Zatím tedy bojuji statečně :) Učitelku máme fajn, sice to není ten typ na první pohled velesympatické usměvavé paní, ale je milá a hlavně je na ní vidět, že ví, co dělá a proč to dělá, zkrátka věřím jejím učitelským schopnostem a to blaží na mou dušičku.
Odpoledne máme semináře a přednášky různé kvality a srozumitelnosti. Pondělní dějiny umění učí bohém, se kterým je radost se potkat, poutavě vypráví své teorie o původu Maďarů, hází vtípky a oslovuje mě "édes Katika", což je skutečně sladké :) Úterý je den literatury, mám se dvakrát setkávat s paní, která je ze skupiny na úsměv skoupých matron, její monotónní slova mají oživovat naše referáty a bouřlivé diskuse o přečtených dílech... bude legrace. Na současnou literaturu budem s Kasiou nejspíš chodit s pokročilými (protože v době, na kterou nám přesunula naši hodinu nemůžem) a ti mají začínat Eszterházym... bude víc než legrace. Vypadá to, že maďarská lingvistika, kterou máme mezi tím, bude příjemnější a odpočinkovější.
Středa je smrtící den. Začínáme v půl deváté a s drobnými pauzami a hodinou na oběd končímě v půl osmé. Maďarská geografie je naprosto uspávací, při životě nás nejspíš bude držet jen vědomí, že nás postupně čekají 4 testy ze slepé mapy, tak je lepší dávat pozor. Dějiny literatury jsou oproti tomu energetická smršť a velmi dobře se poslouchají, ba se i člověk občas rád zapojí. Dětská literatura bude príma: dnes jsme četli báječně nonsensové úryvky od Ervina Lázára, naprosto mě nadchl, asi ho přeložím do češtiny :) A od šesti večer následuje divadelní věda. Normálně bych si ji asi nevybrala, ale dostali jsme echo, že se bude často chodit do divadla, takže to stojí za pokus o pozdní koncentraci (i když po dnešní zkušenosti vím, že to nejspíš bude opravdu jen pokus.)
Čtvrtek budu mít, pokud vše vyjde dle mých představ, v půl třetí za sebou. Maďarské dějiny zítra nejspíš odpadají, tak se uvidí až později, do které skupiny přednášejících se pan Rychly Gábor zařadí. Držím mu i sobě palce.
Tož to tak informačně. Dnes žádné vtipné poznámky, zajímavé odkazy, skandální odhalení. Jen snad pro potěšení své i vaše jedna novina: Ruska se odstěhovala. S takovou radostí nám to přišla oznámit, že dokonce prohodila tři slova anglicky. Bylo fajn vidět úsměv na její tváři.
Od pondělka do čtvrtka mám každé dopoledne 4 hodiny jazyka. Jsem ve skupině mírně-středně pokročilých spolu s Polkama, Chorvatama a jedním Finem. Překvapuju se a docela i mluvím, i když tedy se strašnýma chybama. Ale o to zatím tolik nejde, spíš mám radost, že jsem se ještě nedostala do své obvyklé slepé uličky, kdy nevykoktám ani slovo a k pláči není daleko. Zatím tedy bojuji statečně :) Učitelku máme fajn, sice to není ten typ na první pohled velesympatické usměvavé paní, ale je milá a hlavně je na ní vidět, že ví, co dělá a proč to dělá, zkrátka věřím jejím učitelským schopnostem a to blaží na mou dušičku.
Odpoledne máme semináře a přednášky různé kvality a srozumitelnosti. Pondělní dějiny umění učí bohém, se kterým je radost se potkat, poutavě vypráví své teorie o původu Maďarů, hází vtípky a oslovuje mě "édes Katika", což je skutečně sladké :) Úterý je den literatury, mám se dvakrát setkávat s paní, která je ze skupiny na úsměv skoupých matron, její monotónní slova mají oživovat naše referáty a bouřlivé diskuse o přečtených dílech... bude legrace. Na současnou literaturu budem s Kasiou nejspíš chodit s pokročilými (protože v době, na kterou nám přesunula naši hodinu nemůžem) a ti mají začínat Eszterházym... bude víc než legrace. Vypadá to, že maďarská lingvistika, kterou máme mezi tím, bude příjemnější a odpočinkovější.
Středa je smrtící den. Začínáme v půl deváté a s drobnými pauzami a hodinou na oběd končímě v půl osmé. Maďarská geografie je naprosto uspávací, při životě nás nejspíš bude držet jen vědomí, že nás postupně čekají 4 testy ze slepé mapy, tak je lepší dávat pozor. Dějiny literatury jsou oproti tomu energetická smršť a velmi dobře se poslouchají, ba se i člověk občas rád zapojí. Dětská literatura bude príma: dnes jsme četli báječně nonsensové úryvky od Ervina Lázára, naprosto mě nadchl, asi ho přeložím do češtiny :) A od šesti večer následuje divadelní věda. Normálně bych si ji asi nevybrala, ale dostali jsme echo, že se bude často chodit do divadla, takže to stojí za pokus o pozdní koncentraci (i když po dnešní zkušenosti vím, že to nejspíš bude opravdu jen pokus.)
Čtvrtek budu mít, pokud vše vyjde dle mých představ, v půl třetí za sebou. Maďarské dějiny zítra nejspíš odpadají, tak se uvidí až později, do které skupiny přednášejících se pan Rychly Gábor zařadí. Držím mu i sobě palce.
Tož to tak informačně. Dnes žádné vtipné poznámky, zajímavé odkazy, skandální odhalení. Jen snad pro potěšení své i vaše jedna novina: Ruska se odstěhovala. S takovou radostí nám to přišla oznámit, že dokonce prohodila tři slova anglicky. Bylo fajn vidět úsměv na její tváři.
Příspěvky
