Aneb ve stručnosti o tom, co mi při návštěvě ČR "cvrnklo o nos"
Oříšek první - Povinnosti:
Tak zaprvé škola, škola a zase jen škola. V průběhu září jsem dopisovala hned několik různých prací ve snaze zachránit si krk a sesbírat nutný počet bodů k ukončení třetího ročníku FF. Byly řádně odevzdány, i učitelé byly ochotni body zapsat, ale ouva. Ukázalo se, že jednu z nich už zapsanou mám, druhá není zápočet (2 body), jak jsem doufala, ale jen kolokvium (1 bod) a za třetí jsem pro jistotu nedostala body žádné, protože jako dvouoborová mám z toho předmětu pouze zkoušku. Uff, místo 6 bodů 1, tomu říkám čára přes rozpočet. I s pondělní zkouškou z morfologie chyběly do nutné stovky dva. Jak to dopadlo? Dítěti štěstěny naštěstí někdo včas prozradil, že vůbec nepotřebuje 100 bodů, že mu stačí 80. Takže má dítě vše šťastně uzavřeno a spokojeně požádalo o přerušení studia.
Úřady – o těch jen ve zkratce: Dítě, které se v létě vdalo, studuje v zahraničí na škole, která není vysoká, v ČR je považováno za studenta jen do konce září a navíc brzy překročí osudný (či studentsky ostudný?) věk 26 let je zkrátka pro paní úřednice komplikací. Naštěstí to vypadá, že na MÚ Prahy 13 prochází výběrovým řízením jen paní usměvavé, chápavé a ochotné naslouchat. Chvála jim!
Poraďování, povinnost spíše příjemná. Podzimní běh Ejhle se nám blíží a tak jsme uspořádali válečnou miniporadu, pro zájemce spojenou s teplým pokrmem. Tlačeni časem jsme za 70 minut probrali tolik, co jindy za dobu těžko odhadnutelnou, tomu říkám efektivita. Jen k těm „přesahovým“záležitostem jsme se nějak nezvládli dostat, čili, jak by řekli jiní, neformální výměna informací byla odložena na neurčito. Zato si začínáme být skutečně blízcí v reakcích na slovo kompetence. Fidla by nám dala.