Tento příspěvek bude o vylučování. Tedy o střevech, konkrétněji o ucpaných střevech. Může vám to přijít nepatřičné, takže varuji hned z kraje. Ale jak jsem zjistila, zácpě a tisícům radám, jak na ní (tedy spíš od ní) se na Internetu věnují piliardy článků a diskusí, takže snad příliš neublížím svému "image intelektuálky" když si také přidám svou trošku do mlýna.
Že není něco v pořádku jsem si uvědomila, když mě začali v tramvaji pouštět sednout. Při pohledu do zrcadla jsem zjistila, že skutečně vypadám jak ve čtvrtém měsíci a polil mě pot při představě, že mám jít za pár dní zkoušet svatební šaty. Chvilku jsem pouvažovala a došlo mi, že právě tomuhle se říká pořádná několikadenní zácpa, aneb husté jednání s řídkým běháním, jak mě kdysi kdosi naučil eufemisticky říkat. Rozhodně jsem se moc nenaběhala, byť už bych po těch dnech myslela, že by to snad i mohlo přijít... Takže místo toho přišly ty internetové rady.
Prvním krokem bylo uvědomit si, že zácpa má co dělat se špatnými stravovacími návyky. Takže šup sem zeleninu, ovoce, vločky a kašičky, obchvatem se vyhnout mléčným výrobkům a cukrovinkám a hlavně pít, pít a pít. Príma forma prevence. Ovšem jako léčba krátkodobý efekt nula.
Krok druhý: hledat přímo něco s projímacím účinkem. (Když nepomohla ani kupa šlehačky, po které to jde obvykle raz-dva i bez požádání.) Sebepřírodnější projímadlo z lékárny je humus, takže dle doporučení zvažuji švestky, fíky, bezový čaj, odvar ze lněného semene, okurkový salát, třtinovou melasu (ta je mimochodem opravdu dobrá na kde co!). Dny běží a úspěch nikde, takže nakonec dochází i na opravdové projímadlo. Úspěch nepopiratelný, nicméně nevalný. Co s tím?
A teď pozor, přichází vrchol příspěvku, jedinečný vlastní postřeh a myšlenka, kterou mi žádná přečtená internetová diskuse nepřinesla. Kde se vzalo, tu se vzalo, něco mi řeklo, že správná životospráva nebude jen o stravovacích návycích. Nuže, sebrala jsem své počítačem umořené tělo a věřte nebo ne, šla jsem si zaběhat.
Rozuzlení je prosté. Na závěr tohoto odvážného činu jsem byla ráda, že se mísa opět nachází v mé blízkosti a po krátké době opět blaženě usedla k počítači. V bříšku to ještě spokojeně vrní...
Že není něco v pořádku jsem si uvědomila, když mě začali v tramvaji pouštět sednout. Při pohledu do zrcadla jsem zjistila, že skutečně vypadám jak ve čtvrtém měsíci a polil mě pot při představě, že mám jít za pár dní zkoušet svatební šaty. Chvilku jsem pouvažovala a došlo mi, že právě tomuhle se říká pořádná několikadenní zácpa, aneb husté jednání s řídkým běháním, jak mě kdysi kdosi naučil eufemisticky říkat. Rozhodně jsem se moc nenaběhala, byť už bych po těch dnech myslela, že by to snad i mohlo přijít... Takže místo toho přišly ty internetové rady.
Prvním krokem bylo uvědomit si, že zácpa má co dělat se špatnými stravovacími návyky. Takže šup sem zeleninu, ovoce, vločky a kašičky, obchvatem se vyhnout mléčným výrobkům a cukrovinkám a hlavně pít, pít a pít. Príma forma prevence. Ovšem jako léčba krátkodobý efekt nula.
Krok druhý: hledat přímo něco s projímacím účinkem. (Když nepomohla ani kupa šlehačky, po které to jde obvykle raz-dva i bez požádání.) Sebepřírodnější projímadlo z lékárny je humus, takže dle doporučení zvažuji švestky, fíky, bezový čaj, odvar ze lněného semene, okurkový salát, třtinovou melasu (ta je mimochodem opravdu dobrá na kde co!). Dny běží a úspěch nikde, takže nakonec dochází i na opravdové projímadlo. Úspěch nepopiratelný, nicméně nevalný. Co s tím?
A teď pozor, přichází vrchol příspěvku, jedinečný vlastní postřeh a myšlenka, kterou mi žádná přečtená internetová diskuse nepřinesla. Kde se vzalo, tu se vzalo, něco mi řeklo, že správná životospráva nebude jen o stravovacích návycích. Nuže, sebrala jsem své počítačem umořené tělo a věřte nebo ne, šla jsem si zaběhat.
Rozuzlení je prosté. Na závěr tohoto odvážného činu jsem byla ráda, že se mísa opět nachází v mé blízkosti a po krátké době opět blaženě usedla k počítači. V bříšku to ještě spokojeně vrní...
Příspěvky
