"Musíme učit sami sebe i ty, kteří si zoufají, že v žádném případě nejde o to, co my ještě očekáváme od života, jako spíše o to, co život očekává od nás. ... Život ve svém důsledku neznamená nic jiného než nést zodpovědnost za správné odpovědi na otázky života, za plnění úkolů, které před každého z nás život staví, za splnění požadavku přítomné hodiny."
(Viktor E. Frankl: A přesto říci životu ano. Karmelitánské nakladatelství 2006)
*
Kdybych se ke mně titul s nálepkou "nejprodávanější kniha z oblasti psychologie v dějinách" nedostal darem (díky Mao!), stěží bych si k němu našla cestu. Tyto bestsellery nebývají mým šálkem čaje. Ovšem stalo se, a podtitul "psycholog prožívá koncentrační tábor" byl navíc natolik lákavý, že jsem se bez delšího váhání do čtení pustila. Raději jen po kousíčcích, protože byť psána maximálně srozumitelným jazykem, tato kniha potřebuje čas na prokousání se skrz.
Hutná strava pro duši, nutno říci. A přesto, že utrpení lidí v koncentračním táboře je dnešnímu životu na hony vzdáleno, předložené myšlenky nabízí mnoho odrazových můstků pro přemýšlení o vlastním životě. Vždyť o to jak žít hrdě a lidsky musíme i my bojovat v každodenních situacích. Velká rozhodnutí v malých chvílích. Nebo naopak?
Není špatné si uvědomit, že máme docela výhodnou startovní pozici.
Příspěvky
