Tak vám ani nevím, jak se to stalo, ale 6 let uplynulo jako voda a včera nastal ten slavný den, kdy jsem v rámci výuky naposledy navštívila pedagogickou fakultu. Hurá sláva, oslavujme! Dnes jsem se byla zapsat ke státnicím, v pondělí nastupuji na měsíční souvislou praxi... ještě není ani zdaleka vyhráno, diplomka se mi odsouvá na nevidím a s ní i státnice z angličtiny, ale dobrý pocit z toho všeho přeci jenom mám. Takže tu zmrzlinu jsem si zasloužila!
Jen k jednomu se musím přiznat. Za celých těch 6 let studia mě prakticky nenapadlo, že bych vlastně jednou vůbec nemusela jít učit (myslím na základní školu). Oproti tomu v posledních týdnech se mi ta myšlenka parádně zavrtala do hlavičky... kde se vzala, tu se vzala, je tam. Že by riziko toho, že člověk studuje déle, než by měl?
No nic, není důvod to teď řešit. Než se doplazím k titulu na první i druhé škole, vystačím si s angličtinou v jazykovce. A pak, pak se uvidí.
Příspěvky
