Když není kočka doma...

Všechno to začalo rozkousaným toaleťákem. Mamka hned vytáhla příhodu, jak když jsme byli malí, objevila v obýváku myš sledující televizi... a jala se shánět pastičky. Chudák myška, nic pěkného ji nečekalo.

S pastičkou na záchodě si dlouho rozuměla. Klobása zmizela aniž by sklapla, oříšku zůstal pečlivě ohryzaný nabodnutý kousek. Rozloučili jsme se i s několika balíčky špaget, pytlíkem gulášové polévky, už dlouho se z neznámých důvodů sypajícími bramborovými knedlíky v prášku a obsah špajzky se stěhoval do vyšších sfér. Táta se jal zasádrovat všechny přístupové otvory do bytu, aby už se sem neměla kudy dostávat, potvora. Pak najednou zabral tvrdý chleba, nebo spíš domlouvání pastičce, že by měla taky trochu reagovat. A už se pěly smuteční písně.

Jenže... začalo to přeci tím toaleťákem, který, jak známo, myši nežerou...

Máme tu happyend: Od té doby, co ošklivá lidská rodina sprovodila ze světa mámu myš, prohánějí se jí po obýváku roztomilá malá tryskomyšátka. Kdo ví, kde bydlí...