pátek 12. prosince 2008

Radůza: O Mourince a Lojzíkovi

Nejenom, že mě dnes můj milý probudil tóny "ty jsi mi říkal neboj malá, to víš, že ti budu psát", ještě se mi v knihovně během čekání mezi hodinama (je ze mě už trojnásobná magyar tanárnő!) podařilo sehnat Radůzinu knižní prvotinu. Nejdříve jsem tedy přelouskala Sísu Kyselou, která měla absolutní přednost, jelikož na mě doma čekal druhý díl a nejde přeci číst druhý díl bez toho prvního. Už u Sísy jsem se dobře pobavila, to však nebylo nic oproti Mourince. Před příchodem studentky jsem stihla jen prvních pár odstavců a tak jsem pokračovala cestou autobusem, díky čemuž se mi povedlo potěšit stařečka sedícího vedle, který se mi začetl přes rameno a než vystupoval, tak si povzdechnul, jaká je to pěkná knížka a kdo že to napsal a že už musí jít. Třeba si to teď bude číst před spaním, společně s pravnoučaty. No ale konec reklamy, teď vážně: O Mourince a Lojzíkovi je série na sebe navazujících autorských pohádek písničkářky Radůzy, které byly napsány proto, aby mohly být předčítány dětem, které ještě neumějí samy číst. To jediné mě na nich mátlo. Obsahují totiž výrazy, které skoro vyžadují přípravu dospělých před tím, než by se do čtení pustili. Nebo alespoň já si nedovedu představit, že bych jen tak z fleku zvídavému dítěti vysvětlila všechny ty černé kuchyně, karburátory, niněry, fezy, valeriánské kapky, richelieu, jurty, Bospory a olingrata. Tohle totiž všechno v těch pohádkách tak trochu vystupuje a žije spolu šťastně až do smrti. No, nicméně si jsem jistá, že pokud třeba ne ty úplně maličké děti, vy se u čtení královsky zasmějete. Takže šup do knihovny, ať máte co číst svým blízkým před spaním. A nikdo nebude sám a nikomu už nikdy nebude smutno :)))

"Poslouchají, mladej pane, já jich už dlouho pozoruju, voni maj trable, že jo? A já bych vsadila poslední vařečku na to, že jsou v tom ženský. Nemám pravdu?"
"Máte pravdu, nějaká cizí osobo, máte!" odvětil na to Evald slabým hlasem. A vyprávěl té ženštině svůj životní příběh. A když skončil, povídá: "Uznejte sama, mladá paní, že já jako princ přece nemohu jít do seznamovací agentury nebo si dokonce podat inzerát 'Mladý princ, 198/89, vysokoškolák, nekuřák, abstinent, svobodný, bez závazků, s vlastním zámkem 64+12, 15x koupelna s WC, zahradou a hospodářskými budovami, hledá milou, pohlednou, nezadanou dívku se zájmem o motorová vozidla, šachy a hru na žesťové nástroje. Zn. Spěchá', jak by to vypadalo?"

Radůza: O Mourince a Lojzíkovi. Praha: BRIO, 2008. Ke knize bylo vydáno i CD s nahrávkou a písničkami.