Šarinka přestává mít ráda veterináře - poslední dobou prý do ní trochu moc píchají a podobně. Ani se nedivím. Tentokrát jsme tam šli s boulí, která se jí udělala pod kůží u levého ramene. Slušně velká a plná tekutiny... pravděpodobně jsme ji někdy špatně chytli za kůži, když zlobila a bylo ji potřeba kousek někam popotáhnout, těžko říct. Konkrétní okamžik potenciálního neštěstí si nevybavujeme. Pan doktor tedy Sárgu lehce přiuspal a tekutinu jí vysál. Dostala krásně žlutý obvaz (aby se jí hodil ke jménu), aby se otok pokud možno nevrátil... což bohužel, jak už dnes víme, nepomohlo. Nafouklo se to znovu, jen kousíček vedle. Příští středu se uvidí, co s tím, doufáme, že to do té doby začne mizet a nebude se to muset řešit operativně. Zatím je však stále jako Quasimodo.
S Šarinkou jsem si každopádně užila cestou domů - chudinka se dost špatně probírala a ještě notně dlouho se jí podlamovaly nožky a padala jí hlava - to ještě i v době, kdy už v bezpečí usínala doma v pelíšku. Takže ta rozmazaná hlava na fotce to dost vystihuje :)
Příspěvky
