Na kolejích vyhlásili fotografickou soutěž. Zajímavá příležitost, řekl mi vnitřní hlas, opovaž se to zazdít. A řekl to asi docela silně, protože jsem to (zatím tedy jen do předposlední fáze) nezazdila. Vybrala jsem svých pár "nej" odpovídajících zadání a svěřila je Kodaku, ať ukáží, jak mé zázraky vypadají papírově. Výsledky mě potěšily dvakrát: jednak proto, že se mi líbí (a to už mi vlastně stačí, nic vyhrávat nepotřebuju,) a pak i proto, že za mě sami rozhodli, kterých konkrétních pět fotek zvolit: tři kamarádky focené ještě starým foťákem totiž vyvolali menší, než je požadovaná soutěžní velikost, a já se na ně nezlobím, protože mi ušetřili rozhodování.
Co z toho bude je mi vážně docela jedno, přeci jen to není soutěž v překladu, nicméně svou povinnost praktikující fotografky jsem splnila :)


