V posledních dnech každou chvilku prší, ale o to víc se všechno zelená. A kvete. Proměny okolní přírody mě fascinují - stejný okruh se Sárgou kolem univerzit není nikdy stejný, a to nejen proto, že potkáváme jiné lidi a psy. Jen fotit něco s tou poletuchou po boku není vždycky snadné, jeden aby furt koukal, s kým se zrovna nadšeně vítá. Navíc stejný okruh znamená, že dobře ví, kam jdeme a nemá potřebu čekat, až se panička uráčí. Předevčírem to dopadlo tak, že si ji, jelikož byla sama "za rohem" od paničky, připnuly neznámé slečny na vodítko, aby se "ten zatoulaný pes" ještě více nezatoulal. Ta koukala.
Příspěvky
