Dopoledne zasvěcené úřadování. Daňové přiznání mě vždycky straší několik měsíců dopředu, ale nikoliv proto, že bych se bála, kolik budu muset platit (tak vysoké výdělky naštěstí nemám), ale proto, že se bojím, jestli se mi povede do těch všech kolonek nastrkat to, že skutečně nic platit nemám (ba naopak ještě něco dostanu zpátky). Každý rok totiž musím objevovat nějaké nové kolonky nebo přílohy, v závislosti na tom, jak postupně přestávám být student a kombinuju živnost a dohody. Příští rok mi k tomu přibude ještě výdělek ze zahraničí - ale kuš, přeci se nebudu bát jedné přílohy rok dopředu.