úterý 16. března 2010

Jak M. vyzrál na povinnou četbu

Zatímco mně dneska odpadla dopolední škola a mohu se věnovat překladovým nedodělkům, M. má před sebou písemku z dějin Maďarska, referát na Ference Molnára a ještě k tomu měl přelouskat několikastránkovou ukázku z Chlapců z Pavelské uličky. Byl už z toho celý zachmuřený, jak to má jako všechno stihnout, když mi s vítězoslavným úsměvem přišel oznámit, že už na to vyzrál. Málem mě trefil šlak :)

"Jednou za čtvrtletí se, právě v okamžiku, kdy fyzická katedraasztalán místnosti po dlouhých a neúspěšných pokusech konečně, s velkými obtížemi, nadšený očekávání odměny je bezbarvý plamen Bunsen flash lampa je krásné, smaragdově-zelenými pruhy, aby prokázal, že sloučenina, jejíž Vyučující chtěl dokázat, že zelené barvivo v plamenech, tepelně opravdu malované zelené, asi jednou za čtvrt procentního bodu, právě v tom okamžiku triumfu twanged dvoře sousedova domu klavír, varhany, a se vší vážností tímto účelem. Okna byla dokořán teplý den v březnu, a svěží jarní vánek odletěl do hudby ve třídě. Maďarsko bylo velmi veselá píseň, která byla verkliből běžci, a csinnadrattásan, bécsiesen pengető se celá třída by rád usmívat, i kdyby ti, kteří skutečně usmála se na něj taky. Lampa Bunsen hořel vesele v zeleném pásu, a nějak to je pouze z pohledu na prvních pár padból chlapce. Ale ostatní jsem se díval z okna, který okolních domcích bylo vidět teteit, a vzdálenost, zlatých dnů jižní kostelní věže, v době, kdy hod.-ruku v poklidu odešel do tizenkettős. A jak kifigyeltek okna, hudbu s ostatními zvuky nepatří sem přišel do místnosti."

Ano, ano, překladač Google. Tak jsme se alespoň dobře pobavili. Já bych z toho tedy obsah díla luštit nechtěla (zvlášť, když vím, že původní děj se odehrává ve třičtvrtě na jednu a ne jednou za čtvrtletí :))