čtvrtek 14. ledna 2010

Poklidné dny balatonfüredské

Jsou místa, na která se velmi ráda vracím, a balatonfüredský překladatelský domeček rozhodně patří mezi ně. A když je to navíc v milém kolektivu, který se postupně prostřídá u vaření (naní nad to pošmáknout si na nejrůznějších lehce pomaďarštěných variantách mezinárodní kuchyně), když je s kým vyrazit na horkou čokoládu i večerní procházku, když je s kým si navzájem posílat tipy na písničky na youtube ... Fantazie. A když ještě ke všemu překlad rychleji či pomaleji přibývá pod rukama ...
Včera večer jsem se zasmála, jako už dlouho ne. Posílali jsme si dokola ohýbané papírky, nejdřív s kreslením (jeden nakreslí hlavu, zakryje, druhý přidá trup a tak dále) a potom se psaním (kdo, s kým, kdy, kde, co dělali, kdo to viděl, co na to řekl a jaké z toho plyne ponaučení), přeladili se zpátky do prvních tříd základní školy a mohli se umlátit smíchy.
Mám ráda Balatonfüred.