Možná dojde i na vánočku

Před pár dny jsem udělala sněhové vločky do okna (3D a pěticípé, heč!). Druhý den ráno byla Budapešť bílá. Včera večer už byla nejen bílá, ale i neuvěřitelně tichá a pomalá - auta jezdila krokem a nikde (ještě) žádné posolené chodníky, což ocenila zejména Šarinka a její popraskané pacinky. (Maďaři jinak solí jak draci, brrr, měl by jim někdo vysvětlit, že je to sice zachrání před pádem na ledu a spadnou až na čvachtačce, ale jinak to přinese víc škody než užitku :(.) Koupili jsme plech, abychom se mohli pustit do cukroví. Dneska jsme pak pořídili menší smrček a nechali ho zatím stát na chodbě, ať mu u nás není vedro. Chvíli poté zvonila babča sousedka, jestli máme stojánek, že by nám kdyžtak mohla půjčit. Milé. Po plechu jsme běželi ještě pro váleček, to je tak, když někdo dosud žil bez trouby. Do večera jsem upekla dvě várky kokosek a zadělala na linecké. Možná si některé hospodinky řeknou, že "to teda brzo", ale já myslím, že lepší než nikdy. Na kokosky není nikdy pozdě. Jo, jo. Venku je -11 a pomalu to vypadá, jako kdyby přicházely Vánoce. Ještě chvilka klidu a možná dojde i na vánočku :)