Tak jsem zase tu. Srpen skončil a s ním i letošní skautská dovolenka. Podle plánů to mělo být na nějakou dobu poslední skautské léto - tak uvidíme :) Přiznávám, že o tom pochybuji už od začátku srpna, kdy jsem se vydala přednášet na dvě ILŠky a už na té první se nechala strhnout kurzovou atmosférou... jak snadno vzklíčí taková myšlénka. Že bych alespoň mohla přijímat pozvání právě na různé workshopy na cizích kurzech... No a teď po Fontíku, po čtrnácti smysluplných dnech s bandou nejbližších... darmo mluvit. Nicméně jakákoliv rozhodnutí nechávám na říjen, nemá smysl se k čemukoliv zavazovat, když ještě na člověka nedopadá realita práce a studií. Ale kdyby se podařilo vše nasměrovat k lednovým státnicím...
Fontík se povedl. Moc. Omlazený tým nasbíral hromadu zkušeností a má chuť pokračovat, 24 nekonfliktních účastníků se odebralo k domovu a svítila jim přitom očíčka. A naše pejska od rána chrní o sto šest, aby zpracovala všechny nové zážitky. Dobré zakončení léta. Nejlepší zakončení léta. Teď už se jen trochu vyspat a plná sil se vrhnout do hry jménem skutečný život. Dokud mám dost chuti a odhodlání žít i ten alespoň napůl tak smysluplně, jako poslední dny.
Fontík se povedl. Moc. Omlazený tým nasbíral hromadu zkušeností a má chuť pokračovat, 24 nekonfliktních účastníků se odebralo k domovu a svítila jim přitom očíčka. A naše pejska od rána chrní o sto šest, aby zpracovala všechny nové zážitky. Dobré zakončení léta. Nejlepší zakončení léta. Teď už se jen trochu vyspat a plná sil se vrhnout do hry jménem skutečný život. Dokud mám dost chuti a odhodlání žít i ten alespoň napůl tak smysluplně, jako poslední dny.