Celá a odpočatá?

Čas běží zrychleně a můj virtuální život jako by se zastavil. Tedy skoro, občas vyřídím nějaký neodkladný mail. Na internetu sedím tak málo, že dokonce zapomínám kontrolovat spřátelené blogy a ztrácím přehled, co se kde jinde šustne. Naštěstí toho moc nešustí... nebo možná naopak, jen to nikdo nezaznamenává. Je to tím létem, nebo na nás zároveň doléhá blogovací únava? Můj blog každopádně pracuje i za mě. Díky seriálu Jak na maďarštinu (neměla bych zahálet a radši přidat další díl) nemám nouzi o návštěvníky, z nichž někteří se po čase přesouvají do kolonky kamarádi nebo alespoň známí. A nebo zaměstnavatelé, jako teď naposledy. Včera jsem dodělala svůj první překlad pořadu pro TV Paprika, jen tak dál. Chvíli jsem tedy bojovala s pokušením vše odmítnout a raději si mnohem snáze přijít k penězům učením, ale zvítězilo lákadlo nové zkušenosti a políčka v životopise.
V jazykovce také nezahálím. Po drobných zmatcích na začátku jsem si přebrala všechny své hodiny a v ranních a předvečerních časech teď většinou pracuji. Česká spořitelna, AXA, Tesco... mezi tím venčit pejsku, dospávat nedospatelné, venčit pejsku... a někdy něco pojíst. V James Cooku si pro mě hned na začátku připravili malý dáreček v podobě začátečníčka na maďarštinu, juch. Kde se to štěstí bere?
O víkendu jsme navštívili Turnov a Hrubou skálu a vzali tak naši malou dračici na první větší výlet. Z cesty vlakem nebyla odvázaná, hlavně proto, že je čím dál větší a stěží už se schoulí na klín jen jednomu páníčkovi, aniž by jí nějaká ta končetina neustále sjížděla na sedačku. A to je, chápu, iritující :) Další cestování nás čeká zítra, tentokrát však autem. Krátká návštěva studéneckého příbuzenstva, svatba M&X v Hovězí a nedělní přesun na tábor do Svojanova. Psí tábor, pokud to nevíte. Musíme žraločka socializovat. Uvidíme, která z nás dvou se vrátí celá a která odpočatá.