Zjistila jsem, že tenhle bloček je vlastně malý zázrak. Tušila jsem to už dlouho, ale nyní, většinu dní vzdálená několik set kilometrů od rodného kraje, si to uvědomuji o to intenzivněji. Přináší mi totiž každodenní poselství o tom, že nejsem sama. Tipuji, že existuje tak 30, 40 i více lidiček, kteří se mnou žijí v poměrně intenzivním kontaktu. Některé ani osobně neznám, zato oni si ze střípků slov a vět postupně skládají obrázek o své Katalince. Některé štamgasty již poznám z kometářů či výpisů návštěvnosti, někteří tajuplní tichošlápkové mě překvapí až když při osobním setkání zjišťuji, co všechno prožili se mnou. Jsem ráda ze tohle soužití. Je vskutku zázračné. Jen škoda, že většinou nefunguje vice versa.