Tak jako se v Česku říká, že Moraváci jsou srdečnější a otevřenější, v Británii se za vřelejší považuje lid skotský. Tedy alespoň to o sobě říkají sami Skoti. Mohu-li generalizovat, jsou to lidé prostší, méně naklonění konzumu než jejich jižní bratři, vycepovaní drsnějšími podmínkami (obzvláště na Vysočině) a přivyklí svému počasí. V 15°C vytahují tílka a některé slečny se dokonce nestydí ukázat bříško, obecně opět o něco útlejší než v Anglii.
Co je ze Skotů hodně cítit, je jejich láska ke svobodě. Hned za hranicí s Anglií ubývá typických plůtků a zídek, krajina je otevřenější, stanování nakloněnější. I vy si v mezích rozumu můžete dělat co chcete, jste přeci zodpovědné bytosti, proč vám tedy nedůvěřovat.
Co je ze Skotů ještě více cítit, je jejich láska ke Skotsku. Žijí zde rádi (i když není nad dovolenku v teplíčku jižních moří). Milují rozeklané západní pobřeží i přes to, že tam téměř neustále prší. Jsou patrioté a možná trochu nacionalisté. Vyvěšují vlajky, pijí whisky, mají nápisy v gaelic a poslouchají skotskou hudbu. A jako všude na severu s rostoucí zimou a větrem roste i jejich respekt k přírodě a snaha žít s ní v souladu. Prostě idylka.
Zkušenost cestovatele dále říká, že ještě jedno je velké části (alespoň těch potkaných) Skotů vlastní: negativní vztah k Anglii. Nebo přinejmenším tak neutrální, že by se bez ní klidně obešli. Londýn je pro ně tak daleko, že je jim vlastně k ničemu a stejně nevěří, že by se v něm někdo zaobíral něčím, co je trápí. (No, to je asi neměnný komplex všech periferií, ať se v centru někdo snaží nebo ne.) A co opravdu nechápou, je proč musí být zavlečeni do těch strašlivých válek a svazků s Amerikou. To opravdu nemají zapotřebí. Vždyť by si vystačili sami, mají ropu, klesající nezaměstnanost a v parlamentu po dlouhé době Skotskou národní stranu s myšlenkou na referendum o nezávislosti. A nějací Blair či Brown (oba Skoti!) jim můžou být ukradení, stejně jako Skotsko jim.
Silná slova a od reality možná značně vzdálená. Nicméně se zdá, že v porovnání s naším pobytem před třemi lety se teď ozývají častěji a hlasitěji. Nezávislé Skotsko možná není snem všech svých obyvatel, ale tato myšlenka v něm momentálně bublá a čeří vody jezer. Taková novodobá Lochnesská příšera nahánějící strach anglickým nejenturistům.
Co je ze Skotů hodně cítit, je jejich láska ke svobodě. Hned za hranicí s Anglií ubývá typických plůtků a zídek, krajina je otevřenější, stanování nakloněnější. I vy si v mezích rozumu můžete dělat co chcete, jste přeci zodpovědné bytosti, proč vám tedy nedůvěřovat.
Co je ze Skotů ještě více cítit, je jejich láska ke Skotsku. Žijí zde rádi (i když není nad dovolenku v teplíčku jižních moří). Milují rozeklané západní pobřeží i přes to, že tam téměř neustále prší. Jsou patrioté a možná trochu nacionalisté. Vyvěšují vlajky, pijí whisky, mají nápisy v gaelic a poslouchají skotskou hudbu. A jako všude na severu s rostoucí zimou a větrem roste i jejich respekt k přírodě a snaha žít s ní v souladu. Prostě idylka.
Zkušenost cestovatele dále říká, že ještě jedno je velké části (alespoň těch potkaných) Skotů vlastní: negativní vztah k Anglii. Nebo přinejmenším tak neutrální, že by se bez ní klidně obešli. Londýn je pro ně tak daleko, že je jim vlastně k ničemu a stejně nevěří, že by se v něm někdo zaobíral něčím, co je trápí. (No, to je asi neměnný komplex všech periferií, ať se v centru někdo snaží nebo ne.) A co opravdu nechápou, je proč musí být zavlečeni do těch strašlivých válek a svazků s Amerikou. To opravdu nemají zapotřebí. Vždyť by si vystačili sami, mají ropu, klesající nezaměstnanost a v parlamentu po dlouhé době Skotskou národní stranu s myšlenkou na referendum o nezávislosti. A nějací Blair či Brown (oba Skoti!) jim můžou být ukradení, stejně jako Skotsko jim.
Silná slova a od reality možná značně vzdálená. Nicméně se zdá, že v porovnání s naším pobytem před třemi lety se teď ozývají častěji a hlasitěji. Nezávislé Skotsko možná není snem všech svých obyvatel, ale tato myšlenka v něm momentálně bublá a čeří vody jezer. Taková novodobá Lochnesská příšera nahánějící strach anglickým nejenturistům.
Příspěvky
