Takovéto zajisté dobře míněné věty na mě útočí ze všech stran. "Povídej, jaké to je!" "Tak co, mladá paní, co se změnilo?" Připadám si, jako bych se v sobotu večer nejmíň přestěhovala na jižní polokouli, nechala si odoperovat ledvinu nebo narůst velbloudí hrb. Asi to se změnilo.
Možná bych měla vydat tiskovou zprávu: vše při starém, v garsonce meluzína, teplé jídlo jen příležitostně, málo piju a chce se mi spát... Pokud si pamatuji, jsem to pořád já.
Ale tak abych nebyla škrt, něco nového přeci jen přidám k dobru: ještě stále jsem nerozčesala vlasy, do telefonu se pro jistotu nepředstavuju a nikdo mi nevěří, že ta osoba na fotkách není moje vzdálená příbuzná. Asi je přestanu přesvědčovat.
Možná bych měla vydat tiskovou zprávu: vše při starém, v garsonce meluzína, teplé jídlo jen příležitostně, málo piju a chce se mi spát... Pokud si pamatuji, jsem to pořád já.
Ale tak abych nebyla škrt, něco nového přeci jen přidám k dobru: ještě stále jsem nerozčesala vlasy, do telefonu se pro jistotu nepředstavuju a nikdo mi nevěří, že ta osoba na fotkách není moje vzdálená příbuzná. Asi je přestanu přesvědčovat.