Spíše než doporučení k četbě, návštěvě kina, divadla či koncertu je pro mě kultura kontext, ve kterém žijeme. Způsob komunikace s ostatními, hodnoty, které uznáváme, prostředí, které si vytváříme. Liší se kontinent od kontinentu, kraj od kraje, snad i člověk od člověka. Následujícími střípky bych vás ráda pozvala do jedné ze svých oblíbených kultur, nikterak vzdálené a přesto pro Čechy zahalené tajemstvím. Malý úvod do maďarské kultury.
Očima českého čtenáře
Jak snadno se skrze knihy poznávají cizí země! Milovníky historických románů jistě nadchne Jókai Mór a pohled do aristokratického prostředí Uher 19. století v knize Uherský nabob, Sándor Márai nás ve svých knihách provede středostavovskými Košicemi a dalšími místy Horní země. Četbou snáze nahlédneme maďarskou duši toužící po pochopení, uznání a nebojící se smrti. A kdo z nás se nebojí, jistě neopomene zařadit do své knihovničky Imreho Kértésze a jeho romány Člověk bez osudu nebo Kaddiš za nenarozené dítě. Autobiografické příběhy maďarského Žida nejen z prostředí koncentračního tábora mají velký filosofický přesah a Nobelovu cenu (2002) si bezpochyby zasloužily.
Pro mlsné jazýčky
Maďarsko by nebylo Maďarskem, kdybychom z jeho poznávání vynechali chuťové buňky. Posaďme se v oblíbené cukrászdě s kalíškem kávy, která by skolila i pověstný Velký maďarský skot, dejme si jeden z oblíbených krémových dortíků (Dobos torta, Krémes,...), které by nám náš dietolog zaručeně nedoporučil, a zapadneme mezi maďarskou smetánku. Nebo raději zakusíme atmosféru venkovské csárdy? Za zvuku cikánských houslí zalovíme v kotlíku... kdo chce guláš, nechť si prosím objedná perkelt, vegetariáni pozor, na vás se tu moc nemyslí a kdo odmítne pálinku, bude mít co vysvětlovat. A já si dám pořádnou bableves, maďarsky pikantní fazolovou polévku s klobáskou – to je moje!
Něco z Ameriky?
Jako pověstné milovnici maďarského čehokoliv mi zprvu málokdo věří, že by měl také shlédnout jeden z nejlepších filmů, který jsem viděla, maďarskou komedii Valami Amerika (Něco z Ameriky, režie Gábor Herendi, 2002). Zkuste to a neprohloupíte. Zápletka je jednoduchá: hlavní hrdina Tamás doposud točil jen reklamy a jeho potenciální filmový debut leží v šuplíku. Zčistajjjjjjjjasna však dostane nabídku amerického producenta, že na natáčení poskytne peníze, když Tamás dodá zbylých $220,000. Na rozlousknutí tohoto oříšku je zapotřebí vzít si na pomoc oba své bratry – a show může začít. Film, který dokáže smíchy rozbrečet celé kino, sklidil ovace zejména ve střední Evropě. Že by se v ledasčem nelišil průměrný Čecháček a maďarský našinec?
Královna noci Budapešť a pustopustá Puszta
Na závěr dva pohledy do krajiny, tolik rozdílné a přesto tolik maďarské. V prvním se procházíme noční Budapeští. V lesklé hladině Dunaje se odráží rozsvícený Lánchíd (Řetězový most), vpravo svítí Rybářská bašta, vlevo monumentální Parlament. Jak hřejivě dýchá atmosféra nejzápadnějšího města Orientu v srdci Evropy! Pohled druhý: vzduch hustý vedrem, koňské spřežení, travnatá rovina kam jen oko pohlédne. A vahadla. Jen váhavě rozsetá po obzoru.
Očima českého čtenáře
Jak snadno se skrze knihy poznávají cizí země! Milovníky historických románů jistě nadchne Jókai Mór a pohled do aristokratického prostředí Uher 19. století v knize Uherský nabob, Sándor Márai nás ve svých knihách provede středostavovskými Košicemi a dalšími místy Horní země. Četbou snáze nahlédneme maďarskou duši toužící po pochopení, uznání a nebojící se smrti. A kdo z nás se nebojí, jistě neopomene zařadit do své knihovničky Imreho Kértésze a jeho romány Člověk bez osudu nebo Kaddiš za nenarozené dítě. Autobiografické příběhy maďarského Žida nejen z prostředí koncentračního tábora mají velký filosofický přesah a Nobelovu cenu (2002) si bezpochyby zasloužily.
Pro mlsné jazýčky
Maďarsko by nebylo Maďarskem, kdybychom z jeho poznávání vynechali chuťové buňky. Posaďme se v oblíbené cukrászdě s kalíškem kávy, která by skolila i pověstný Velký maďarský skot, dejme si jeden z oblíbených krémových dortíků (Dobos torta, Krémes,...), které by nám náš dietolog zaručeně nedoporučil, a zapadneme mezi maďarskou smetánku. Nebo raději zakusíme atmosféru venkovské csárdy? Za zvuku cikánských houslí zalovíme v kotlíku... kdo chce guláš, nechť si prosím objedná perkelt, vegetariáni pozor, na vás se tu moc nemyslí a kdo odmítne pálinku, bude mít co vysvětlovat. A já si dám pořádnou bableves, maďarsky pikantní fazolovou polévku s klobáskou – to je moje!
Něco z Ameriky?
Jako pověstné milovnici maďarského čehokoliv mi zprvu málokdo věří, že by měl také shlédnout jeden z nejlepších filmů, který jsem viděla, maďarskou komedii Valami Amerika (Něco z Ameriky, režie Gábor Herendi, 2002). Zkuste to a neprohloupíte. Zápletka je jednoduchá: hlavní hrdina Tamás doposud točil jen reklamy a jeho potenciální filmový debut leží v šuplíku. Zčistajjjjjjjjasna však dostane nabídku amerického producenta, že na natáčení poskytne peníze, když Tamás dodá zbylých $220,000. Na rozlousknutí tohoto oříšku je zapotřebí vzít si na pomoc oba své bratry – a show může začít. Film, který dokáže smíchy rozbrečet celé kino, sklidil ovace zejména ve střední Evropě. Že by se v ledasčem nelišil průměrný Čecháček a maďarský našinec?
Královna noci Budapešť a pustopustá Puszta
Na závěr dva pohledy do krajiny, tolik rozdílné a přesto tolik maďarské. V prvním se procházíme noční Budapeští. V lesklé hladině Dunaje se odráží rozsvícený Lánchíd (Řetězový most), vpravo svítí Rybářská bašta, vlevo monumentální Parlament. Jak hřejivě dýchá atmosféra nejzápadnějšího města Orientu v srdci Evropy! Pohled druhý: vzduch hustý vedrem, koňské spřežení, travnatá rovina kam jen oko pohlédne. A vahadla. Jen váhavě rozsetá po obzoru.
Příspěvky
