Ano, to jsem já. Nebylo by to normální, kdybych chvíli chodila po světě a neměla něco, z čeho bych byla úplně nadšená. Na takové věci potom musíte neustále myslet, všem o nich vyprávět a jsou-li hmotného rázu, každému je ukazovat. Sdělená radost, dvojnásobná radost.
Takový stav mi ale přináší i spoustu soužení. Úplně nejhorší je, když si v zimním výprodeji koupíte báječné běžkařské rukavice a začne jaro. Ještě celé týdny dokážete myslet na to, že jsou zavřené ve skříni a čekají na příští sezónu. Nebo někomu připravíte tak senzační dárek, že byste jej nejraději předali hned a nemůžete vydržet do narozeninového dne. Dobře znám.
Teď mám zrovna botkománii. Projevuje se kráčením po pokoji ve zbrusu nových tanečních botkách a stísněným pocitem, kdykoliv bych je měla zout. Nejspíš v nich půjdu i spát :)
Příspěvky
