
Hody, hody, doprovody, Velikonoce klepou na dveře a na koleji se to hemží předvelikonočním nadšením. Včera jsme si uspořádali malou rozlučkovou party a na místě malovaná vajíčka hnedle i zkonzumovali, jelikož jsme s nimi na chorvatský způsob soutěžili v souboji družstev: dva lidé stojí proti sobě, ťuknou o sebe špičkou vejce, komu se rozbije, ten vypadává a místo něj nastupuje další z družstva. Veselé, nenáročné, spojené s večeří.
Dnes jsme to vzali poněkud seriozněji a s učitelkou etnologie se pustili do tvorby červených gyimesských vajec podle (ne vždy) původních vzorů. Speciální udělátka na aplikaci vosku, maďarská lidová hudba... stačila už jen trocha cviku a poměrně se dařilo. (Telefonkové foto není příliš kvalitní, ale pro posouzení myslím stačí.)