
Od
Muzejní noci uplynulo již několik týdnů, nicméně dojmy z jedné z námi navštívených výstav stále neutuchají a hlásí se o publikování. Ne, neokouzlili nás nejvíce pánové Kupka s Mondrianem, byť jsme byli mezi těmi šťastlivci, kteří do
Musea Kampa zavítali hnedle mezi prvními a nemuseli stát hodinové fronty. (Nicméně podotýkám, že výstava stojí za vidění stejně jako samotné architektonicky skvosté museum!) Rozhodně mě nezaujal tolik opěvovaný
Neo Rauch v Rudolfínu, nu, možná jsem ještě dostatečně nevyzrála pro současné moderní umění. To, o čem bych mohla na potkání básnit a rozhodně doporučuji k vidění každému (bude se velice líbit i dětem!), je
výstava tvorby
Michala Cihláře a Veroniky Richterové v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.
Linoryty Michala Cihláře známe asi téměř všichni, především proto, že jimi několik let zásoboval pražskou ZOO a vytvořil jí tak originální image. Na výstavě ovšem najdete i jeho dětské kresby, fotografie a hlavně převážně z plastových lahví vytvořená zvířátka Veroniky Richterové, tuším, že Michalovy drahé polovičky. Originální, legrační, neskutečně snové až těžce realistické. Jednoduše geniální a navíc inspirativní řešení ekologického problému "kam s nimi".
Výstava je k vidění do 26.8. ve výstavním sále UPM. Neváhejte.
Foto Julika