středa 10. ledna 2007

Zdivočelá země

Knížku dostal Mishu k Vánocům, tedy vlastně k narozeninám, jen předání proběhlo poněkud opožděně. Těšil se na ni jako malý kluk, od sestry si ji přímo vyškemral a nemohl se dočkat, až se do ní začte a porovná psanou podobu se seriálovou. Já jsem z těch kaubojů viděla jen poslední dva díly - jako malou mě to pranic nezajímalo a že se nejedná jen o nějakou českou obdobu westernu jsem u nedávného vysílání dlouho netušila - a tak jsem byla zvědavá jen malinko. Přesto jsme začali číst společně, stránku po stránce. Zprvu jen před spaním. Později i po probuzení, nakonec i u jídla! A když to začalo být napínavé k nevydržení, ulevilo se mi. Mishu potřeboval nutně dodělat něco do školy a já mohla posledních 150 stránek slastně dočíst na vlastní pěst.
*
Když jsem se před pár lety poprvé naplno střetla se Sudetama a ti kolem říkali "jak to tam na ně dejchá" a "jakej maj génius loci", pokrčila jsem rameny. Ať si říkali co chtěli... nedejchalo. Nebo jsem to rozhodně nedokázala ucítit. Za mé povědomí o tom kraji by se tehdy styděl podprůměrný gymnazista. A v tom to asi bylo. Čím víc jsem TAM (myšleno naše SV pohraničí) jezdila, tím víc informací o kraji se mi dostávalo do ruky a tím víc mluvila i krajina sama. A dnes? Taky už se přistihnu, že si říkám "No jo, Sudety." A v hlavě se mi to tak nějak poskládalo, že genius loci má smysl jen s trochou toho povědomí a špetkou příběhu.
*
Dvojromán Jiřího Stránského Zdivočelá země/Aukce není jen o "kaubojích". Čiší z něj láska k přírodě, úcta k lidským vztahům a naděje pokojného života tam, kde jste doma. I když je to v poválečném Československu a v Sudetech k tomu. Každý z jeho hrdinů se svým osudem naložil jinak. Pral se, utekl, vstoupil do strany... tak, jak mu radila víra a svědomí. Přesto u koní stáli bok po boku. Nu, možná to tehdy nebylo tak černobílé, jak nám to dnešní hodiny dějepisu představují. Škoda jen, že tato beletristická učebnice moderních dějin je tak tlustá bichle a málokomu proto vstoupí do cesty. Skrze ni se dá nejen nahlédnout do minulosti naší země, ale i učit se číst v "dejchání" genia loci.
*
Jiří Stránský: Zdivočelá země; Aukce. Hejkal 2006