Množství spotřebovaných obalů zmíněné v minulém příspěvku mě přimělo k malému zamyšlení, jak že je to vlastně s tou naší ekologičností. Abych se přiznala, doba, kdy jsem si do samoobsluhy nosila vlastní sáček na rohlíky je dávno ta tam. Proč? To bych také ráda věděla. Snad, že mě začaly rozčilovat všechny ty igeliťáky válející se po baťůžku. Nu, možná přišel čas znovu to přehodnotit.
Pak ty plasty. Mohu se vůbec radovat, že doma takřka stoprocentně třídíme, když stejně setrvačně kupuji většinu věcí zabalenou v plastu? No já nevím. Před pár lety se vedla velká diskuse, je-li ekologičtější petflaška nebo vratná skleněná láhev, která se zase musí vymývat nejrůznějším svinstvem. Dnes už na vratné lahve skoro nikdo nehraje a je po problému. Jen já stále nevím, jak to vlastně je. A nejen že to nevím, ale většinou mě ani nenapadne to řešit. Ach jo, civilizace.
Ale trochu optimističtější pohled. Před pár lety by nikoho ani nenapadlo hledat na sídlišti kontejner na tříděný odpad. Dnes jich mám hned před vchodem do domu několik, dokonce i na TetraPaky. Vida, civilizace. Jediné, co mi opravdu chybí, je kontejner na odpad biologický. Ale asi chápu, proč se na pražských sídlištích žádné takové nevyskytují. Stačí si uvědomit, kolik radosti udělá v jedné místnosti, která je kromě kuchyně i ložnicí, odpadkový koš, do kterého se skoro nic jiného nehází. Skoro jako byste měli uprostřed bytu kompost.
Na závěr ještě něco málo chytrých ekorad, které mi před nedávnem udělaly radost. Víte třeba, že dopisní obálky můžeme házet do papíru včetně plastových okének? A že ze sešitů není potřeba odstraňovat kovové svorky? A pak také, že kelímky od jogurtů a podobné věci se nemusí vymývat? Jenže to by to doma vypadalo skoro jako s tím kompostem... takže na to zase rychle zapomeňte :)
Příspěvky
